A Travellerspoint blog

By this Author: McCaffreyD

Dubai, 15.7.2016

sunny 49 °C

Let s Emirates je fajn, v Dubaji přistáváme v noci, rozloučíme se s našimi spolucestovateli a míříme do našeho taxíku, který nás na letišti čeká. Ten nás veze do hotelu, po pravdě z auta toho není moc vidět a také jsme docela znavení z cesty. Hotel je v pohodě a my uleháme, abychom posbírali energii na zítřejší marathon. Nachází se ve čtvrti Deira - obchodně administrativní část Dubaje. Jedná se o starší zástavbu Dubaje, což ve světě "Dubaj" neznamená historické budovy staré stovky let. Před 200 a více lety zde žili lidé ve stanech, takže historie tu je na jiném levelu.

large_13710034_1..729714502_n.jpg
30529359.jpg30529360.jpg

The flight with Emirates is pleasant, we land in Dubai late at night, we say our goodbyes to our co-travelers and we head to our taxi pick up. The taxi collects us and takes us to the hotel, honestly one can't see much from the taxi, plus we are quite tired. The hotel is fine and we get to bed as soon as we can to get a good sleep for tomorrow's marathon.

Vstáváme vklidu akorát na snídani. Ta je s prominutím královská, neměla jsem ani foťák ani mobil a hlavně jsem to ani nemohla fotit, ale vybral by si tam kdokoli. Já zkouším po ochutnávce ode všeho z jakéhosi indického teplého bufetu, ale jsou tam i palačinky, ovoce, sladké, klasická English breakfast, no prostě fajn. Takže se pořádně najíme a vyrážíme do městě. Než z hotelu nastoupíme do taxíku, tak nás omeje vedro v podobě asi 50 stupňů Celsia. Mimochodem Dubaj je v tomto ohledu mírně šílená. V hotelu je asi 18 stupňů, tak nějak je to i všude jinde "vevnitř", jakoby soutěžili kdo své prostory dokáže víc vychladit a vendu pak šlověka máleš "šlehne". No nic, my míříme k palmě a na té vystupujeme u Atlantisu. Tato část se jmenuje Dubai Marina.

We get up nice and early to be able to enjoy our breakfast. The breakfast is a feast, I didn't even bring my camera or mobile phone, but anyone would pick something they liked here. I am trying to try out all different kinds of things from an Indian buffet, but there are also pancakes, fruit, sweet cakes, the traditional English breakfast, well a good breakfast. We fill up and head into the city. Before we get into the cab outside the hotel we get swept by a flow of hot air, it must be like 50 degrees Celsius. By the way, Dubai is a bit in sane in this respect. The temperature in the hotel is like 18 degrees, and it seems so in other indoor places too, as if they were competing who can cool their premises more and then you walk outside and you nearly die from heatstroke. Anyway we are headed to the Palm and we get off at Atlantis. This part is called Dubai Marina.

Každý si Palmu představuje tak, jak jí vidíme v Google Earth, ale tak samozřejmě z taxíku, ani z Hop on/ Hop off autobusu nevypadá. :)
Takže takhle jí známe jen z internetu, nebo možná jí tak vidí někdo, kdo si zaplatí nějaký vyhlídkový let :)

Everyone imagines the Palm the way we know it from Google Earth, but of course that is not the way it appears from the taxi or from the Hop on/ Hop off bus :) So this is the way we know it from the internet, or someone taking a scenic flight might be lucky to see it this way :)

large_01_atlantis_the_palm.jpg

Ve skutečnosti je tu tam skulinou vidět, že z té dálnice, co vede prostředkem Palmy vedou jakési šlahouny do stran a že jsou na některých domky, některé vypadají, že jsou ve výstavbě. Zeleň a tak nějak celkově zelená barva je tu vzácnost. Ve vzduchu je také jakýsi pískový opar.
Vystoupíme tedy před tou masivní stavbou, nemáme přesný plán, ale je tam stanice Hop on/ Hop off autobusu a tak kupujeme lístky v jejichž ceně je také vstup do Akvárka, proč ne. Nákup vstupenek trvá asi 5 minut, za tu dobu jsme propocení druch, vedro jak v pekle. Takže klimatizované akvárko bude fajn :)

In reality you may be lucky to get a glimpse of the palm leaves as you drive on somewhat of a highway leading through the middle of the palm. You may see houses there, but some parts look like they are still under construction. Nature and green color is sparse. There is a bit of a sand mist in the air too. We get off in front of the massive building, we don't have any particular plan, but there is a Hop on/ Hop off bus stop there, so we buy these tickets that include a pass to the Aquarium, well, why not. It takes us about 5 minutes to purchase the tickets, but in those 5 minutes sweat is pouring down our bodies, it is very, very hot. So an air conditioned Aquarium will be great :)

large_IMG_2569.jpglarge_IMG_2486.jpglarge_IMG_2491.jpglarge_IMG_2508.jpglarge_IMG_2509.jpglarge_IMG_2531.jpglarge_IMG_2538.jpglarge_IMG_2552.jpglarge_IMG_2553.jpg

Akvárko bylo příjemným zpestřením pro Kevina. Zároveň jsme ale došli k závěru, že je to spíše efektně postavené s minimem informací. Takže jednotlivá akvárka nemají moc cedulí, aby se člověk o tvorech v akvárku také něco dozvěděl. Kevinovi se samozřejmě nejvíce líbil "touchpool", kde si osahal různé hvězdice, ale také tzv. Horseshoe crabs, kteří vypadali jako trilobiti z jiné éry naší planety.

The aquarium was a nice treat for Kev. Also we came to a conclusion that they put more effort into design than into the information boards. So the individual aquariums don't have a whole lot of information alongside them. Kev liked the touch pool the best. He could touch different kinds of star fish and also a Horseshoe crab, a creature that looked very much like a trilobite from a different era of our planet.

Po akvárku nasedáme do Hop on/ Hop off busu a vyrážíme na okružní jízdu. Já se hrnu ven, kluci se mnou, protože chceme dýchat ten horký vzduch a vnímat to klima takové jaké je. V autobuse je zdarma konzumace vody, což je rozumné, jinak by asi lidé omdlívali na ulici a padali jak hrušky. Pozorujeme ultra mrakodrapovoou a ultra moderní architekturu celého okolí. Na mě osobně to ale působí smutně.

After the aquarium we get on the bus and we start our tour of Dubai. I want to be outside the doubledecker bus to embrace the heat and the boys follow me out. There is free water consumption on the bus and it is just as well, else people might faint. We admire the modern architecture of the surrounding. But I can't help but have a bit of a sad feeling from it.

large_IMG_2570.jpglarge_IMG_2574.jpglarge_IMG_2575.jpglarge_IMG_2576.jpglarge_IMG_2578.jpglarge_IMG_2579.jpg

Naše první zastávka, kde vylezeme je nákupní centrum (ta jsou zde vlastně turistickou atrakcí), kde se nachází to věhlasné lyžařské centrum. A k němu si to míříme. Představa, že je v této zemi normální, že podchladí halu dostatečně velkou k lyžování pod stupeň mrazu, když je venku výheň je bláznivá. Obzvláště po 14 dnech v Africe, kde lidé řeší a nebo i neřeší problémy naprosto základního charakteru.

Our first stop where we get out is a shopping mall (it being one of the tourist attractions here), where the indoor ski centre is. And that is where we are headed. The idea that they cool down a part of a shopping center to temperatures bellow zero to be able to run a ski resort, when it is boiling hot outside is crazy. It seems especially crazy after having spent two weeks in Africa where people face much more basic problems.

IMG_2581.jpgIMG_2583.jpglarge_IMG_2587.jpglarge_IMG_2588.jpglarge_IMG_2589.jpglarge_IMG_2591.jpglarge_IMG_2595.jpglarge_IMG_2596.jpglarge_IMG_2598.jpg

Naše další cesta míří do staré části Dubaje Burj Dubaj. Z autobusu jsou patrnější starší budovy, nikoli hsitorické, jen to nejsou mrakodrapy, projíždíme také okolo Souku - starého tržiště. Na žádné vystupování není čas. Míjíme také pevnost Al Fahidi poblíž které vystupujeme. Nemůžeme pokračovat v Bus tour, protože bychom asi nestíhali již předem naplánovanou návštěvu Burj Khalifa. Při desorganizovaném vystoupení a naší dezorientaci přecházíme silnici mimo přechod. Obratem nás zastavuje místní policie, mírně se zděsím, protože nevím, co máme čekat a jestli nás to nebude stát jmění a nebo jestli si nás nevezme s sebou někam na stanici. Naštěstí bere naší omluvu a slib, že už budeme dávat pozor a my přecházíme na stranu, kde si myslíme, že chytneme taxi k Burj Khalifě a tak také činíme.

Our journey continues to the old part of Dubai - Burj Dubai. You can see that the buildings are older, not historical mind you, they are just not skyscrapers, we pass along the Souk - the old market place. There is no time to get out. We also pass the Al Fahidi fort which is where we abandon our bus tour. We can't continue because we wouldn't manage to get to our Burj Khalifa planned visit on time. As we got off and needed to cross the street to grab a taxi we don't take a zebra crossing to cross the road. Immediately we are approached by a police man, I am a bit terrified, because we don't know what to expect and if this is not gonna cost us a fortune or if he is not taking us to a police station. Luckily he accepts our apologies and promise not to do this again and we cross the street and hop on a taxi to Burj Khalifa.

large_IMG_2601.jpglarge_IMG_2613.jpglarge_IMG_2615.jpglarge_IMG_2629.jpglarge_IMG_2632.jpglarge_IMG_2646.jpglarge_IMG_2647.jpglarge_IMG_2649.jpglarge_IMG_2651.jpglarge_IMG_2655.jpglarge_IMG_2659.jpglarge_IMG_2663.jpglarge_IMG_2674.jpg

Taxíkem tedy dle plánu a včas dorážíme do okolí Burj Khalifa. Bojíme se, abychom našli ten správný vchod a tak dále, ale vše jde podle plánu a míříme do správné fronty. Menší kontrola a už jedeme rychlostním výtahem nahoru. Je to nevyšší výtah na světě a cestuje rychlostí 10 m/s. Veze nás do 124 patra, kde se také nachází nejvýše položená venkovní rozhledna nebo vyhlídka, položená 452 m nad mořem. Nad ní v 125 patře je nám ještě jedno přístupné patro, toto je již zasklené. Na místě lze pořídit další lístek do 148 patra za další nekřesťanské peníze, no na křesťanství si tu stejně nikdo nehraje, takže to dá rozum. Tak tam nevyrážíme. Návštěvu jsme měli naplánovanou na čas západu slunce, takže máme vyhlídku jak za světla, tak posléze za tmy. Za světla i za tmy tak shlédneme několik představení Dubajské fontány, ta působí z mrakodrapu krásně i když neslyšíme hudbu, která jí doprovází.
Přiznávám se ale, že tento výhled mi také otevřel oči nad krajinou Dubaje. Zde nahoře Vám teprve opravdu dojde, že stojíte uprostřed pouště, za hranicemi Dubaje kde nic tu nic a všude jakési béžovo a žluto. Dalekohledem nebo teleobjektivem vidíme některým "palácům/vilám/domkům" až na zahradu, ty jsou většinou plné palem, dětských hřišť, bazénů a jiných vymožeností, ale za zdmi "paláců" je pusto, silnice a prach. Asi je to dané ročním obdobím naší návštěvy, ale oblohou se táhne opar, vypadá to jako smog, ale prý je to prach a písek z pouště. Jsem tedy mírně zklamaná limitovanou vyhlídkou do dálky, mám na mysli např. že dohled se nanabízí ani na Burj Al Arab hotel, i ten se ztrácí v prachu, o rozpoznání Palmy ani nemluvě. Takže konstrukčně klobouk dolů, v té výši to s námi netřese, ani venku, ani vevnitř, atrakce není nikterak narvaná lidmi, tedy lidé tam jsou, ale je možné se zdržet, jak dlouho chcete, vychutnat si to. Ale výhled člověku také otevře oči, že to bohatství je takové suché, takové umělé a že tam přes tu všechnu modernost cosi chybí.

Our taxi takes us to Burj Khalifa in time enough. We are slightly afraid to find the right entrance, but all goes well and we had to the right queue. There is a decent security check up and then we hop on the speed lift, it is also the highest lift on the planet that travels at the speed of 10 m/s. It takes us to the 124th floor with the highest outdoor observation deck on earth (452 metres). Right above, on the 125th floor is an indoor observation deck, you can also purchase a ticket to the 148th floor, not cheap. We are not going up there for obvious reasons. Our visit was planned for sunset, so we get a view in daylight and we get the nighttime view too. We see a few of the Dubai fountain performances from up high, it looks lovely even though we don't hear the music.
But I have to admit that this view also opened my eyes about the surrounding landscape of Dubai. Here up high you really realize that you are in the middle of a desert, there is nothing beyond Dubai and it is all kind of beige and yellow. You can see some of the mansions/villas/houses up close through the binoculars, you can see their gardens, those are usually full of palm trees, kids playgrounds, swimming pools and other luxuries, but behind the walls of those palaces, there is nothing, roads, dust. It may also be given the season we visited, the sky is also in a bit of a mist, it could be compared to our winter smog cloud, but apparently it's dust/sand from the desert. So I am slightly disappointed by the limited view into the distance, for example, one can't even see the Burj Al Arab hotel, even that disappears in the dust. Not to mention a view of the Palm. So in terms of construction, respect, even though we are so high up, it doesn't seem to shake, not even outside, there are no crowds, I mean there are people, but you can hang around as long as you like, enjoy yourself, but it also opens your eyes that this luxury is kinda dry and somewhat artificial and that there is something missing despite all the modernity.

large_IMG_2678.jpglarge_IMG_2679.jpglarge_IMG_2680.jpglarge_IMG_2683.jpglarge_IMG_2685.jpglarge_IMG_2686.jpglarge_IMG_2687.jpglarge_IMG_2689.jpglarge_IMG_2690.jpglarge_IMG_2692.jpglarge_IMG_2694.jpglarge_IMG_2697.jpglarge_IMG_2699.jpg

V Burj Khalifa kupuji konečně adekvátní suvenýr Víťovi - manžetové knoflíčky s kamínky Swarovski ve tvaru Burj Khalifa.

In Burj Khalifa I finally find a fine souvenir for Víťa - cufflinks for his dance shirt with Swarovski stones in the shape of the Burj Khalifa.

large_IMG_2701.jpglarge_IMG_2703.jpglarge_IMG_2705.jpglarge_IMG_2712.jpglarge_IMG_2713.jpglarge_IMG_2714.jpglarge_IMG_2716.jpglarge_IMG_2717.jpglarge_IMG_2718.jpglarge_IMG_2720.jpglarge_IMG_2729.jpglarge_IMG_2730.jpglarge_IMG_2731.jpglarge_IMG_2734.jpglarge_IMG_2735.jpglarge_IMG_2736.jpglarge_IMG_2740.jpglarge_IMG_2744.jpglarge_IMG_2746.jpglarge_IMG_2749.jpglarge_IMG_2752.jpglarge_IMG_2757.jpg

A teď už jedeme dolů, abychom se mrkli na fontánu i za zvuků hudby. A není to jen fontána, ale i super light show na Burj Khalifa samotné.

And now we head down to see and hear the fountain under the Burj Khalifa. Also we get a great spectacle of the Light show on Burj Khalifa itself.

large_IMG_2763.jpglarge_IMG_2766.jpglarge_IMG_2767.jpglarge_IMG_2768.jpglarge_IMG_2770.jpglarge_IMG_2772.jpglarge_IMG_2773.jpglarge_IMG_2774.jpglarge_IMG_2775.jpglarge_IMG_2776.jpglarge_IMG_2777.jpglarge_IMG_2785.jpg

Ani v noci tu teploty moc nepolevují, skoro bych skočila do té fontány :) Jdeme procházkou okolo fontány a dalších vodních útvarů. Byl to dlouhý den a my ráno brzy vstáváme a frčíme domů, takže si to musíme namířit zpět do hotelu.
Uleháme, ráno dáme ultrarychlou snídani při otvíračce, na letiště máme sjednaný odvoz a těšíce se na poslední fázi cesty domů zase nastupujeme do převelikého Airbusu A380. Zapínáme entertainment, objednáváme si vínko a odpočíváme po naší velké expedici Afrika.

The temperatures don't even drop at night time, I feel like jumping into that fountain :) We go for a stroll along the fountain and some other water bodies with waterfalls. It was a long day and we need to get up early to catch our flight home, so we have to make our way to the hotel.
We go to sleep, we have an ultra speedy breakfast in the morning, we are the first to enter the breakfast rooms as it's still being prepared for breakfast, we have a taxi pickup sorted, all goes according to plan and we board the huge A380 once again. We switch on the entertainment center, order our wine and rest after our big African expedition.

Tato cesta byla další z cest, která měla pro mě osobně veliké kouzlo. Opět jsem vděčná, že proběhla bez jakýchkoli peripetií, za její hladký průběh můžeme vděčit i cestovní kanceláři Marco Polo. Byla plná nových poznání a plná nevšedních zážitků, které si všichni určitě budeme pamatovat navždy.

This trip was another one of those that was filled with magic. I am grateful that all went well and according to plan, we can also thank our travel agent Marco Polo for that. It was full of new experiences and many once in a life time events, that we will all carry in our hearts forever.

Posted by McCaffreyD 05:56 Archived in United Arab Emirates Comments (0)

Odjezd ze Zanzibaru, přesun do Dubaje, 14.7.2016

sunny 28 °C

Po snídani se s námi chtějí fotit všichni z resortu. Nejprve se vyfotíme s úklidovou četou. Těm také připravím na našich postelích, tak trochu v duchu toho, jak oni zdobili postele nám, také balíčky - kosmetiku, zpropitné, celé to ozdobím mušlemi, které si nakonec neberu s sebou.
Neberu si s sebou ani jednu, ani malou, ani velkou, prostě nic.
Včerejší večer jsem byla ponořená do rad Lonely Planet, kde se mimo jiné píše, že je vývoz jakýchkoli přírodních materiálů mimo zákon a hrozí Vám i vězení. Co je ale mnohem zajímavější informace v Lonely Planet, je příběh o zkorumpované letištní kontrole.
Prý se na letišti může klidně stát, že až po té, co předáme zavazadla, nás může rádoby letištní pracovník vyzvat k zaplacení pokuty za údajné mušle, které nám jako našli v zavazadlech a buď se necháme strachy nachytat a nebo si budeme stát za svým, že žádné mušle nemáme a ani jsme neměli. Tak tyto "story" mě rozhodně vyléčili z jakékoli odvahy někam zastrčit třeba i tu nejmenší mušli.
Fotománie pokračuje po snídani i se zbytkem zaměstnanců, barman a barmanka a pak už jen poslední procházka na pláž, společné selfie a jsme připraveni k odjezdu.

After breakfast everyone from the resort want to take a picture with us. First we have pictures taken with the cleaning ladies. I have prepared a surprise for them on the beds, a little bit in the same style they decorated our bed throughout our stay - cosmetics, a tip and all decorated with the shells that I have collected here in Zanzibar. I am not taking those with me, sadly. I am not taking a single shell, not even the tiniest one.
I was buried in the Lonely Planet guide last night, where I read about the restrictions on taking any shells home, or any other natural material in fact. This may result in prison. But what was more interesting was a story about how corrupt things can be throughout the airport check.
It may well happen, apparently, that after one checks-in the luggage a someone who appears like airport staff may address you to pay a penalty because shells were found in your luggage and if you are scared you may end up paying this penalty or you may insist that you don't and didn't have any shells in your luggage and then this person may just move on to someone else. This story put me off sticking even the tiniest shell into my pocket or anywhere for that matter.
The photo mania continues after breakfast, we take photos with the rest of the staff and then our last quick walk on the beach, a family selfie and we are ready to go.

large_13669731_1..239613983_n.jpglarge_13775445_1..942925406_n.jpglarge_IMG_2482.jpg

Řidič pro nás přijíždí včas a frčíme na letiště.

The driver is on time and we head to the airport.

Na letišti, které je malinké panuje chaos, u každé přepážky pracují dva lidé, což by mělo znamenat, že vše běží rychle, ale spíše to působí, jako že se jeden člověk školí od druhého, není jasné který je který... vše trvá dlouho.
Jak tak stojíme ve frontě registruji, že Kevin nemá svou SA kšiltovku, takže jí asi někde nechal, už se chystám ho poslat se podívat tam, kde jsme postávali, když vidím nějakého letištního pracovníka, jak jí nese k jedné z přepážek. Nesměle se ke kšiltovce hlásíme a jsme rádi, že jsme jí neztratili.

At the airport there is a bit of chaos, there are two people at every counter, which should suggest things get done fast, but it's more like one person is in training of the two, but no one knows who is the trainer and who is the trainee.... it all takes a while.
As we are queuing up I notice Kev is missing his SA cap, so he must have left it somewhere, as I start getting worried thinking where to look for it and how much time we have, I see some airport staff carrying the cap to one of the counters. I shyly approach the man asking for the cap and am truly glad we didn't loose it.

Na krátký let nás nabírá místní low cost a míříme do Dar Es Salam v Tanzanii, odkud máme spoj do Dubaje, naší poslední zastávky na této dovolené.

We are taking a local low cost for this short flight, just to Dar Es Salam in Tanzania, from where we are to catch a connecting flight to Dubai, our last stop on this journey.

V "Daru" procházíme bláznivou kontrolou a u finálního "check-inu" ještě není otevřeno, protože náš let do Dubaje letí až za pár hodin. Usteleme si na zemi, protože to vypadá na dlouho. Znovu si všímám, že jsme bez kšiltovky. Tentokrát máme času dost jí hledat, ale bohužel bezúspěšně. Jdeme k rentgenům, dál se vrátit už nemůžeme a kšiltovka je z definitivní platností fuč. Ufff. Mrzí mě to za Kevina, ale ten říká, ať nejsem smutná, že to byla jeho vina, že si na ní měl dávat pozor.

In Dar the checking is lengthy to say the least and at the final check-in is still closed because our flight only leaves in a few more hours. We kind of camp on the floor in front of the check-in, it looks like this could take a while. Again I notice that Kev is missing his cap. This time we have all the time to look for it, but we don't find it. We go all the way to the x-rays, we can't go any further, the cap is definitely gone. I feel sorry about this, but Kev says "mum, it was my responsibility to take care of it, don't be upset".

V "Daru" si dáme na letišti jídlo v jakési kantýně, já oblezu všechny suvenýr obchůdky asi desetkrát, aby mi to uteklo. Kluci potkají Irského rugbistu Andrew Trimble z Ulster týmu, ale je to bez selfíčka :)

In Dar we have some sort of meal in the airport canteen, I walk around the souvenir shops to kill time. The boys run into an Irish rugby player Andrew Trimble from Ulster, but no selfie :)

Konečně je čas nastoupit.

Finally it is time to board the plane.

Máme před sebou další kus dlouhé cesty a těšíme se, že přistaneme v dalším extrému naší planety a že uvidíme Burj Khalifu :)

We have another big bit of a journey ahead of us before we land in another extreme of our planet. Looking forward to seeing the mighty Burj Kahlifa :)

Posted by McCaffreyD 01:46 Archived in Tanzania Comments (0)

Pongwe village, last day in Zanzibar, 13.7.2016

semi-overcast 26 °C

Vstáváme před 7:00, jen se oblečem, bafneme šnorchly a ručníky a mažeme za rybářem.
Tam si vybereme ploutve a hrneme se na loď. Docela to hází, ne že ne a jedeme relativně daleko. Jedou s námi asi 4 domorodci, kapitán, kormidelník, jeho syn a nějaký další rybář, ten má s sebou síť a jakousi harpunu, najednou uprostřed širého moře vystupuje z lodi a loučí se s námi. Prý bude teď rybařit a při tom plavat směr břeh, prý je to tak na 4 hodiny práce. No koukám na to jako blázen, protože jsou všude vlny a asi kdo ví jaké potvory v moři, prostě domorodec.

large_Fishing.jpglarge_Fishing2.jpg

We get up before 7:00, we just get dressed, grab our snorkels and towels and get going to meet our captain.
We choose our flippers and hop on the boat. The sea is somewhat rough and we go out quite far. There are 4 locals with us on the boat, the captain, the helmsman and his son (in training I think) and another fisherman, he has a net with him and a harpoon of sorts... in the midle of the sea, well ocean, this guy says good bye and jumps out. Apparently he fishes along his swim back to shore, it's about 4 hours work. We are a bit shocked, there are big waves everywhere and god knows what kinds of creatures in the sea, oh well, a true local, I guess he knows what he's doing.

My narafičíme pruty na záď lodi a čekáme, co z toho bude. Nejdřív se nic neděje a pak asi něco zabralo, podle síly si "kapitán" myslí, že to je tuňák, nechá ale Kevinkovi šanci to navíjet a než se dobereme konce je tuňák ten tam. To je vlastně asi dobře, protože ráno měl Kevin nějaký splín, že vlastně rybařit jít nechce, že žádná zvířata lovit nechce, že mají žít ve volné přírodě, takže ten má asi radost, že tuňák unikl :)

large_Fishing3.jpglarge_Fishing4.jpglarge_KevFishing.jpglarge_OurCaptain.jpg

We set the fishing rods at the back of the boat and then we just wait, right? Nothing is happening for a while but then one of the rod goes crazy and the captain says it may be a tuna or smtg big, he gives Kev a chance to reel the fishing line, but when he gets to the end the fish is gone. That may be a good thing, cause in the morning Kev wasn't really in the mood to fish for fish, he said he didn't want to hurt any animals, he'd prefer to let them live their peaceful lives in their habitats, so I guess he is glad that the tuna got away :)

Po chvíli nám rozdají vlasce s menší návnadou a zkoušíme něco chytit takto, ale moc štěstí nemáme. S lodí to na místě pěkně houpe a Kevinovi z toho není moc dobře. Nakonec se rozhodujeme, že naší rybářskou výpravu zkrátíme, aby mu nebylo ještě hůř a míříme k břehu. Tam nám ještě udělají zastávku na šnorchlování. Vince zůstává s Kevinem na lodi a já skáču do tyrkysové vody. Korálů tu moc není, ale viditelnost je dobrá. Kapitán skáče za mnou a plave přede mnou jako průvodce, ukazuje mi na nějakého hada nebo úhoře či co to bylo, také mě upozorní na lion fish, s naším goprem se potopí přímo k ní, no já jí snad až zase tak zblízka vidět nemusím, ehm. Pak ještě zéva obrovská, není tak obrovská, tedy tato není, je to jinak největší žijící mlž na světě. A pak už toho mám taky dost, nechci ani Kevina moc dlouho trápit a tak s vypětím sil nalejzám zpět na loď a míříme na pláž.

large_GOPR0527-0001.jpglarge_Clam.jpg

After a while we are given fishing lines and we do some hand fishing. We are not very lucky with this method either. As the boat is anchored in one spot it rocks from side to side not making Kev feel very well. Soon we decide to make our fishing trip a bit short so he doesn't get worse and we head to the shore. They make a stop for us to do a bit of snorkeling. Vince stays in the boat with Kev and I jump into the turquoise water. There is not a whole lot of coral around, not like on our last snorkeling trip, but water is very clear making the visibility very good. The captain follows me into the water and he swims in front of me like a guide, he shows me some sort of sea snake, he also points out a lion fish, he grabs my gopro and dives closer to it so I get a better shot, well, to be honest, isn't it a terribly poisonous fish? Do I even want to get close to it, I don't think so. Then he points out a clamp. Clamps are the sea's biggest bivalvia (clam), this one is not the biggest, but has a beautiful colour. I have had enough and I don't want to keep Kev waiting on the boat for too long, even though the sea here si much calmer. So I get back on the boat and we head back to the beach.

Tam je smršť na korálu se vyhřívajících krabů, tak to je radosti pro Kevina, hned má lepší náladu, když stojí nohama na zemi.

Snídáme na terase na muřích nožkách, chceme se nabažit toho mořského vánku a božského výhledu. Poprvé si dáváme chapati (taková místní tortilla), asi jsme to na menu nějak minuli. Hodně ovoce, palačinky, čerstvý džus (ty jsme tu měly každý den - passion fruit, avocado a tak různě.

large_13782274_1..262312480_n.jpglarge_13781703_1..133570091_n.jpg

When we get to the beach, the corals on the beach are covered in crabs, what fun for Kevin, he's immediately in better spirits when he stands on solid ground.

We have our breakfast on the terrace over the sea, we want to indulge on the sea breeze and the beautiful view. We try out the chapati (a sort of local tortilla) the first time, I guess we missed it on the menu. Lots of fruit, pancakes, fresh juice (we had that every day here - passion fruit, avocado and other.

Já se jdu dopoledne s ostravákama projít za brány resortu, míříme k obřím mušlím, které jsme několikrát viděli z auta prostě jen pohozené v buši. Mušle nachízíme, ano je to divné, nacházíme je v buši a ne na pláži :) Hemží se to tu také motýli, zahlédneme ještěrku a také nějakého hlodavce. Po procházce přírodou jdeme také na procházku vesnicí, která je bezprostředně u resortu. Tam se k nám seběhnou děti a ten nejstarší si řekne o propisku, jednu vydoluji z tašky a slíbím, že ještě nějaké přinesu... chlapec umí anglicky "pen, books". Děti jsou jinak ale dosti ušmudlané a špinavé. Hygiena tu není prioritou, myslím.
Po návratu vegetíme u bazénu, kde se Keví skamarádí se 2 novými dětmi, jsou také jaksi bilingvní (otec Dán a matka Španělka). Dáváme si drink a Keví si také schrupne ve stínu po doškovou střechou zatímco my si odpočineme v naší "hut".

I go for a walk with our Ostrava friends exploring behind the gates of the resort, we kind of head to where we saw these huge shells when driving out in the taxi. We find the huge shells in the bushes, yeah, it is a bit weird that the bush has more shells than the beach, huh :) There are lots of butterflies, we also spot a lizard and some sort of rodent. After walking through the forest we head towards the village of Pongwe, which basically neighbors the resort. Lots of kids come following us and the oldest one asks if we have a pen, I pull one out of my bag and I promise I will be back with some more... the only thing the boy can say in English is "pen, books". The kids are otherwise very grubby and dirty. Hygiene is not priority here, I guess.
After our walk we relax at the pool, Kev makes some new friends. Two new kids are in the pool, they are also bilingual (the dad was Danish and the mum Spanish). We have a drink and Kev even has a nap under the terrace thatched roof, while we relax in the hut.

Odpoledne navrhuji, abychom se všichni šli projít do vesnice, kterou jsem dopoledne shlídla s ostravákama. Zabalíme tašku různých dárečků - propisek, omalovánek, Keví přidá nějaké angry birds a také legáčka, Vince přihodí čelovku...
Vyrazíme do vesnice, kde je naprostý klid a nikde nikdo. Až vidíme nějaké děcko, které před sebou žene staré kolo z bicyklu, je to jak z nějakého starého filmu. Lákáme ho na tašku a posléze začnou vylejzat i ostatní děti a s nimi i ženy. Muži jsou asi v práci nebo rozhodně né ve vesnici. Všichni jsou fascinovaní hračkou angry birds, včetně dospělých žen. Jedna žena, tedy je jí asi jako Víťovi, tak 16 se ptá na čelovku, neví co to je. Vince si jí nandavá na hlavu a ukazuje jí jak to svítí. Dívky si okamžitě radostně shrnuje šátek z vlasů a dává si na hlavu čelovku a prohlašuje anglicky: "I miss you". Rozdáme, co můžeme a jdeme procházkou zpět.
Pongwe se jeví jako jedna z lepších vesnic. Je blízko pobřeží, což je jistě pozitivní, cestičky jsou tu takové prašné, písčité. Domky některé z korálových kamenů, jiné i z jakýchsi tvárnic, některé mají střechy v pořádku, jiné jsou bez střech. Je mi trochu líto, že nemůžeme nahlédnout do některého obydlí. Hádám, že většina domků nemá tekoucí vodu a s elektřinou to asi také nebude moc horké. Vidíme studnu, ta po pravdě nepůsobí moc vábně. Systém nabírání vody jsme viděli z auta při některé z cest, není vůbec efektivní a já bych asi omdlela, kdybych to tak musela dělat. Do studny spustí kýbl, naberou vodu a z kýble pak kalíškem plní kanistr, který samozřejmě nemá ani žádný trychtýř, takže je to asi práce na celý den, hádám.
Cestou zpět analyzuji jeden z domků, postavený je z klacků, které jsou nějak zabité do země, mezi klacky jsou nakladené tu korálové šutry, je to mrtvý korál, samozřejmě a na to je pak naplácané bláto. Ve vnitrozemí jsou různé vesnice, které jsou v barvě jílu. Domky mají barvu toho jílového bláta a cesty a země také. Ani si nechci představovat, jak to asi vypadá v období dešťů.

large_13726615_1..032787792_n.jpglarge_13775421_1..120332947_n.jpglarge_13690813_1..336088228_n.jpglarge_ZanziArch2.jpglarge_ZanziArch5.jpglarge_ZanziArch6.jpglarge_ZanziArch7.jpglarge_ZanziArch8.jpglarge_ZanziArch10.jpglarge_ZanziArch11.jpglarge_IMG_2443.jpglarge_IMG_2444.jpglarge_IMG_2445.jpglarge_IMG_2451.jpglarge_IMG_2453.jpglarge_IMG_2454.jpglarge_IMG_2455.jpg

In the afternoon I suggest we all go for a walk into the village I visited earlier in the morning. We make a pile of giveaways - pens, coloring books, crayons... Kev even adds an Angry Birds game and a Lego mini figure, Vince adds a headlamp.
We head to the village, it is very quiet, no people. Until we see a little kid that is rolling an old bicycle wheel in front of him. It's a bit like from an old movie. We try to make him come over, then others come out too and some ladies come out too. I guess men are at work, they're definitely not in the village. Everyone is fascinated by the Angry Birds game, including the adult women. One of the older girls, she could be Víťa's age, 16 or so, asks about the head lamp, she doesn't know what it is or what it's for. Vince puts it on his forehead and demonstrates how it works. The girl immediately takes off her head scarf and puts it on her head, then she says in English: "I miss you". We distribute the rest of the stuff and get going back.
Pongwe seems like a nice village, probably better off than other places. It's near the coast, which is positive, the paths are kind of sandy. The houses are made from coral rock mainly, some from what looks like a concrete brick, some have roofs, some are roofless. I am a little disappointed one can't peek inside a house, just to see what it looks like inside. I am guessing that most houses don't have running water and the situation with electricity is probably not great either. We see a well, it's doesn't look appealing. Most wells are open, so I don't know how the water stays clean, well it doesn't hence all the cholera problems during the wet season. The system of collecting water, which we observed from the car when driving around is hardly effective and it would drive me nuts if I had to collect water like this. They send a bucket down the well, they collect the water and from the bucket they fill these canisters using a cup, no funnel, no nothing. It is prone to take all day, I reckon. On our walk back from Pongwe I analyze one of the houses. It's built with sticks that are somehow pitched in the ground, a kind of coral rock is placed between the rocks, it must be dead rock, of course and that is covered with mud to provide some sort of facade let call it. Some of the villages more inland have a clay like color. Houses have a reddish clay color and so do the paths. Hard to say what the place looks like in wet season.

Vypravíme se ještě naposledy do Tulie, dáme si tam to výtečné smoothie a blázníme na tobogánech. Točíme to manicky na GoPro a Keví je ve svém živlu. Já bych tam nejradši zůstala na večeři, ale Vincík navrhuje, že si radši dáme to nejlepší na menu u nás a to za poloviční cenu a tak souhlasím.

large_13782295_1..991746426_n.jpglarge_ZanziWorld.jpg

We go for a few last slides on the toboggan to Tulia next door, we have the nutty mango smoothie there again - it's addictive! We record lots of toboggan Gopro videos. I would best like to stay for dinner, but Vince suggests we better have the best stuff that is on our Queen of Sheba menu for half the price and I can not but agree.

Na večeři se vypravíme asi kolem 19:00, ptáme se jestli mají langustu a kraba, které z menu vybíráme. Číšník vesele prohlašuje, že mají dnes vše. Tak to zní prima. Je 21:00 a my stále nemáme ani langustu ani kraba. Asi měli na mysli, že tu tito živočichové žijí a že je šance, že je uloví a přinesou ještě téhož dne na talíří...
Nechci si apriori kazit poslední večer, ale co je moc, to je moc. Vyrážím do kuchyně, kde nalézám majitele resortu v zápalu hektičnosti. Trochu zpruzeně mi vysvětluje, že je tu vše čerstvé, že to nemají zmražené a že to chvíli trvá (což potvrzuje mou teorii, že to šli teprve lovit), pro langustu i kraba totiž jeli do jiného resortu.
Já vím, jsme v Africe, ale když jim zákazníci z Evropy nevysvětlí, že toto není normální, že když řeknou, že to či ono mají na menu, že to v překladu neznamená, že "se pokusí" to sehnat...
Nakonec se langusty i kraba dočkáme. Já tak trochu trpím již napočatým zklamáním. Kraba jsem už v životě měla, vím, jak má chutnat krabí maso, krab, který vypadá na pohled obrovský je plný vody, maso nikde...
Mimoděk k těmto korýšům nedostáváme žádné kleště či jiný adekvátní nástroj, jak se dostat dovnitř. Používáme tedy trochu neobratně nože, kterými tlučeme do ulit. Po zápase s korýšem by se také hodila miska s vodou na umytí, když jsme celí zapatlaní.

large_IMG_2475.jpglarge_IMG_2478.jpglarge_IMG_2480.jpg

We sit down for dinner around 7 pm, we ask if they have the lobster and the crab on the menu. The waiter happily announces that they have everything on the menu. That sounds wonderful. It is 9 pm and we still haven't seen the lobster or the crab. Maybe they just meant to say that these creatures live in the surrounding waters and there is a chance they may catch one and bring it on a plate today...
I really don't want to ruin our last evening here, but this is a bit too much. I go to the kitchen, where I find the owner of the resort in a bit of a hectic chaos. He seems annoyed when I complain that our food is taking two hours. He starts explaining that everything here is fresh, so they don't have things frozen and that it takes a while (which only confirms my theory that they only went fishing for our dinner when we ordered it), cause they had to collect the lobster in the next door resort.
I know, we're in Africa, but if the European customers don't explain to them that this is not normal, who else will? That we expect that when they say something is available from the menu, it doesn't translate as "we'll go see if we can find it on Zanzibar island".
Finally we get to have our lobster and crab. I continue to be a bit disappointed. I have had a crab before, I know what it is suppose to taste like. This crab is full of water, no meat to be found...
Mind you we don't get any instruments to break the crayfish shells so we fight them with our knives to get inside. A bowl with some water to wash one's hands after this ordeal would also be nice.... but no...

Po večeři si k nám sedá Mozes, náš číšník, který se o nás staral během pobytu nejvíc. Vysvětluji mu naše rozčílení a radím, jak příště mohou třeba přidat misku s vodou a citronem, že to hned vypadá jinak. Že nemůžou nechat někoho čekat dvě hodiny na jídlo, že za takovou službu nechce nikdo platit, i kdyby bylo jídlo to nejlepší na světě. Všechno chápe. Snažím se docela rezolutně vysvětlit, že za tuto večeři nechceme platit. Vysvětluji, že v Evropě je normální, že když je nějaká služba špatná, lidé chtějí peníze zpět nebo musí dostat zdarma drink nebo nějakou jinou kompenzaci. Má domluva nakonec vyústí v to, že platíme jen za jedno z jídel a dostáváme 2 koktejly zdarma - což vlastně znamená, že máme večeři zdarma.

Mozes who was our waiter most of our stay sits down with us after dinner. I try to explain to him, that maybe next time they can offer people a bowl of water with lemon to go with the lobster. That they can't let people wait for their food two hours and more, that no one is interested in such service even if the food is the best in the world. He seems to understand. I try to be determined and I insist that we can't pay for tonight's dinner. I explain that in Europe people refuse to pay for bad service, that people ask their money back or they want a complimentary drink or other compensation. My talk eventually results in us only paying for one of the meals and we get two cocktails on the house - so all in all, we did get that dinner for free.

S Mozesem povídáme do pozdní noci, mluvíme o životě na Zanzibaru, trochu i o náboženství. Mozesovi rodiče jsou jeden křesťan a jeden muslim, přijde mi to zajímavé, že takové partnerství je možné. Mozes nám také říká o vlasech Zanzibaranek. Ženám prý vlasy nerostou, všechny mají krátké vlasy, vidíme-li ženy s dlouhými vlasy, buď nejsou místní nebo mají napletené copánky, dredy nebo jiné kreace. To vysvětluje proč je na Zanzibaru dost často k vidění po straně silnic "Hair studio". Ženy tu určitě chtějí vypadat krásně. I přes všudypřítomnou chudobu v podobě nedostatku vody, elektřiny a jiných základních civilizačních standardů. Oblékají se do šatů, barevných šátků a vlasy mají vždy upravené do nějakých copánků. Takže i přes fakt, že jsou ženy převážně zahalené od hlavy k patě, jsou zahalené do krásných barev a je z toho cítit, že chtějí vypadat krásně, vesele.

With Mozes we chat till late at night, we talk about life in zanzibar, a little bit about religion. Mozes's dad is Christian and mum is Muslim, that seems interesting to me, that such a partnership is possible. Mozes also explains about the Zanzibari female hair. Women only have very short hair, it never grows long, so if we see women with long hair, they are either not Zanzibari or the hair is artificial from a salon. That explains all the Beauty Salons and Hair studios we have seen on the side of the roads. Women surely want to look beautiful here, despite the general poverty, which to me is demonstrated by the lack of any infrastructure. Women dress into very colorful clothes, scarfs and their hair is always neat. So even though women are usually covered from head to toe, they are covered into beautiful colors and you get a sense that they want to look lovely and happy.

Za závěr bych chtěla říci, že výlet do Afriky byl hodně obohacující. Připoměl nám, jak příjemný a pohodlný život žijeme, obklopený vymoženostmi moderního světa, které bereme jako samozřejmost - zdravotnictví, energie a jejich distribuci, vzdělávání, moderní obydlí, moderní způsoby dopravy, likvidace odpadu a mohla bych pokračovat ve výčtu věcí...
To, že ne všude žijí náš pohodlný život neznamená, že nejsou šťastní, z místních lidí čišela pohoda. Ikdyž jsme jak v JAR, tak na Zanzibaru měli z kraje smíšené pocity. Zanzibar je víc než jen azurové moře a bílé písčité pláže, které, když si vyberete správný resort, máte takřka sami pro sebe. Zanzibar Vás pustí i za brány resortů, za poznáním místího života, jeho přírodních krás i jeho lidí.

I would like to say that this trip to Africa was so eye opening. It reminded us what a pleasant and comfortable life we live, surrounded by devices of the modern world, all of which we take for granted - medical care, energies and their distribution, education, modern housing, modern transport, taking care of rubish and I could go on and on....
Just because people here don't live our comfortable life, it doesn't mean they're not happy, the local people seem relaxed and easy going. Even though our feelings were mixed in the beginning both in RSA and in Zanzibar. Zanzibar is more than just turquoise colored sea and white sandy beaches, which if you choose the right resort you are very likely to have all for yourselves for miles and miles. Zanzibar also allows you to see behind the walls of resorts, to explore local life, its natural beauties and people.

Posted by McCaffreyD 03:45 Archived in Tanzania Comments (0)

Relaxation in Pongwe, objevujeme Tulia resort, 12.7.2016

sunny 26 °C

Dopoledne si vegetíme u našeho bazénu, Keví je naložený ve vodě a my si také odpočíváme, házíme si balónkem a dáváme si koktejly. Já si nejdříve obejdu zahradu a zkoumám si místní faunu. Procházkou po pláži směrem na sever objevuji luxusní resort hned blízko nás a tam se také vypravíme na oběd... Cestou je také vidět rozestlané řasy, které se suší na břehu. Zanzibar je klíčovým exportérem řas, většina míří do Číny.
V Tulii nás vítají chlapíci v kravatách. Myslím, že tu také zaměstnávají Masaje, nevím jestli jako nosiče zavazadel, nebo animátory, ale pár jich tu je. Obratem se na nás vrhá český manažer resortu Tulia, ten je moc milý, věnuje se nám, no resort je poloprázdný, Kevinovi spouští tobogány - prý jediné tobogány na celém Zanzibaru. Což je při jejich situaci s vodou pochopitelné. Také zjišťujeme, že voda ve zdejším bazénu je "sladká", což je další unikum pro Zanzibar. Od manažera se dozvíme spousty informací o životě na Zanzibaru, neb ztrácím zábrany se ptát na věci, které mě zajímají a v našem resortu bych se styděla zeptat. Dozvídáme se jak o stavbě tohoto resortu, tak o korupci na Zanzibaru, životě zde, zrátka pana manažera zavaluji dotazy o všem možném...
Ku příkladu veškeré importované zboží je zatíženo nějakou neuvěřitelnou daní, nehledě na to, jestli bude k prodeji nebo k vlastnímu užití. Proto je veškeré zboží na Zanzibaru vesměs z druhé ruky, to takové dani nepodléhá (týká se to aut, kol, ale i oblečení, plastových výrobků, no všeho).
Shánění některé výbavy do resortu tedy muselo být šílené, většina je dovezena, hodně věcí je i z ČR (záclony a jiné), ale např. koupě kajaků k zapůjčení pro hosty, byla další výzvou. Žádný obchod neměl dva stejné kajaky :D
Hodně zajímavé informace, ale začíná naše rajské odpoledne v Tulii, kluci si dají smoothie - banánomangové s oříšky, já začínám Ciderem a později přesedlávám na míchané nápoje, k tomu dostáváme complimentary kešu oříšky...

large_IMG_2369.jpg
Toto je Pandanus, také zvaný screw palm nebo screw pine - roste v tropech a rostlina se využívá všemi možnými způsoby. U druhů (je jich na stovky), kde ovoce dorůstá velké velikosti, je ovoce jedlé, menší druhy mohou být trpké.
This is Pandanus, also called screw palm or screw pine - it grows in the tropics and all the different parts of the plant are used for different use. The species with fruit growing to larger sizes is edible, some smaller kinds may taste bitter.

large_IMG_2370.jpg
Toto je "Prickly custard apple" (česky prý Anona ostnitá) - přesto, že vypadá hodně podobně durianu, tak se liší. Předně tím, že nesmrdí. Konzistencí jsou si ale tyto ovoce podobné. Bílý mazlavý vnitřek sladké chuti.
This is Prickly custard apple - even though it resembles durian, it is different. Mainly cause it doesn't stink like durian. The consistency of the flesh is similar though, white, a bit gooey and sweet.

large_IMG_2371.jpglarge_IMG_2372.jpglarge_IMG_2374.jpglarge_IMG_2375.jpg
Cardamom plant

large_IMG_2376.jpglarge_IMG_2377.jpglarge_IMG_2378.jpglarge_IMG_2379.jpglarge_IMG_2380.jpglarge_IMG_2381.jpglarge_IMG_2382.jpglarge_IMG_2390.jpglarge_IMG_2393.jpglarge_IMG_2395.jpglarge_IMG_2397.jpglarge_IMG_2398.jpglarge_IMG_2403.jpglarge_IMG_2404.jpglarge_IMG_2407.jpglarge_IMG_2408.jpglarge_IMG_2418.jpg

In the morning we veg out at our pool, taking it easy. Kev is like a fish, can't get enough, we toss the ball around and drink cocktails. I go for a bit of a beach walk, this time I walk towards the north and I bump into a luxury resort very near us and that is where I suggest we have lunch...
On my walk I also see the seaweed spread out for drying on the rocks. Zanzibar is a key player in seaweed exporting, most of their harvest heading to China.
Guys in ties greet us as we walk into Tulia resort. I think they also employ some Masai people, I don't know if they are bellboys or entertainers, but there is a few of them around. Immediately we are being taken care of and all of a sudden a Czech manager is talking to us. The resort is almost empty, the manager puts on the toboggans for Kev - apparently these are the only toboggans in the whole of Zanzibar. And considering the situation with water in this country, one is not surprised. Also we notice that the water in the pool is "freshwater", another rarity here in Zanzibar.
From the Czech manager we learn lots about life in Zanzibar, mainly cause I am not shy like I would be in our resort to ask any questions. We learn about the construction of the resort, about corruption in Zanzibar, life here, simply we have lots of questions...
For example all goods imported to Zanzibar are subject to some crazy tax regardless if they are for sale or for immediate consumption. That is why most goods in Zanzibar are second hand (this applies to cars, bikes, but also clothing, plastic ware etc.) So looking for equipment for the resort was hard, most is imported, some things from the Czech Republic (curtains etc.), but for example the purchase of kayaks for the guests to rent was another challenge. No shop had two of the same kayaks :D
Very interesting information, but our afternoon in paradise begins, the boys have another smoothie - banana mango with nuts, I start with a Cider and switch to cocktails later on, we get complimentary nuts with each set of cocktails...

Pak si dáváme oběd a ten je skutečně 5*, já si dám catch of the day, myslím, že je to yellow snapper, Vince špíz a Keví těstoviny, před jídlem nám na stole přistane pečivo, olivy a pomazánky... tak jak je zvykem v našich krajích. Oběd je skvostný, pak naskáčeme do bazénu s Kevinem, tobogány, plavčo.... všechna lehátka mají k dispozici nastrojené suché a čisté ručníky. Krásně si to užijeme, loučí se s námi a lákají nás ať přijdeme i zítra.

large_IMG_2416.jpglarge_IMG_2419.jpglarge_IMG_2421.jpglarge_IMG_2427.jpglarge_IMG_2433.jpglarge_IMG_2434.jpglarge_IMG_2436.jpglarge_Tobogan4.jpglarge_Tobogan5.jpglarge_Tobogan.jpglarge_Tobogan6.jpglarge_Tobogan7.jpg

Later we have lunch and it is a 5* lunch, I have the catch of the day, I think it is a yellow snapper, Vince has a squarer and Kev sticks with pasta. Prior to our meal we get some bread and olives and spread... just like we are use to where we come from. The lunch is lovely, then we jump into the pool with Kev and enjoy the toboggans and the empty poolside. All the deckchairs have clean and dry towels available for guests to pick up any time they need. We have a lovely afternoon, the resort staff says good bye and invites us to come back tomorrow.

Cestou zpět po pláži píšeme do písku obří nápisy dokumentující naší dovolenou na Zanzibaru :) Zakecáme se také s místním rybářem a domluvíme na poslední den, na zítra, ranní rybářskou výpravu.

large_13754554_1..957538538_n.jpg

On our way back to the resort we write huge signs into the sand documenting our holiday in Zanzibar :) We also get talking with a local fisherman and agree a fishing trip for tomorrow morning, our last day in Zanzibar.

K večeři se Keví drží svých oblíbených špaget a k nim obligátní banánový milkshake. My s Vincíkem sharujeme talíř pečených sweet potato, totéž, co nám včera na baru dali na zobání k drinku. Dnes musíme do postele brzy, zítra jdeme na 7:00 rybařit!

Kev has another plate of spaghetti for dinner and his favorite banana milkshake. Me and Vince share a plate of roasted sweet potato, the same that we tasted at the bar yesterday, when they gave us some with our cocktails. We have to go to bed early as we need to be ready for our fishing trip at 7:00 tomorrow morning!

Posted by McCaffreyD 11:14 Archived in Tanzania Comments (0)

Safari Blue, 11.7.2016

sunny 27 °C

Ráno v 8:00 nás vyzvedává řidič Safari Blue v triku s logem. Tak jak psali na internetu - trikem s logem se liší od všech ostatních agentur, které si hrají na Safari Blue a asi neprávem své výlety nazývají Safari Blue podle firmy, která má rozsáhlý marketing na webu a také výborné reference. Tak jsem je našla...
Většina cesty je stejná jako do Stone Town. Cestou si všímám krámků podél cesty, zaráží mě různá truhlářství, která prodávají nábytek jak někam na zámek, přitom samotné domky jsou zde spíše chýše, takže nevím, kam přesně tyto vyřezávané skříně a postele dávají...

large_IMG_2267.jpglarge_IMG_2273.jpglarge_IMG_2275.jpglarge_IMG_2276.jpg

At 8:00 in the morning we are picked up by the Safari blue driver who is wearing his blue t-shirt with the Safari blue logo. Apparently this may be one of the signs how to recognize the real Safari Blue company from the fake ones that operate all over the place, just using this company's name. The real Safari Blue has a nice website making it possible to find out about their tours even before you ever land in Zanzibar. It also has great references on Tripadvisor. So don't be fooled and book the real thing. It took me a while to realize that the flyer I was given on the beach the other day was one of those fakes.
The trip is mostly the same as to Stone Town. I notice the stores along the way, I am surprised by the carpenter workshops, which display beautiful carved doors and furniture, the like that you'd put in a chateau, but the actual houses in Zanzibar are more like huts at the best, so I don't really know who uses this carved furniture....

Pak ale jedeme jižněji do Fumby, tam je přístav loděk, rozdávají nám ploutve dle velikosti, já musím čůrat, není kam, tak jdu opodál za strom, ehm... tam, co čůrám najdu masivní mušli, všude po pláži jsou obrovské mušle, některé jsou zcela nepoškozené. Pak nás rozdělí do lodí a vyrážíme na moře. Jako první věc nám rozdají chlazené drinky - já i Keví si dáváme místní ginger beer a dobře děláme. Frčíme i vlnama, moře není úplně klidné... na loď to občas hodí pěknou sprchu, Kevin se řeže smíchy a pěkně si to užívá.
První je zastávka mezi mangrovníky v laguně, kde vyskáčeme do vody. Jak nastupujeme z té průzračné vody zpět, opět se rozdávají drinky, tentokrát čerstvé kokosy, Jakmile dopijeme, vyrobí nám ze šlupky takovou přírodní lžičku a tou vydlabeme ten čerstvý kokos. Kokosů vypijeme nespočet...

large_IMG_2279.jpglarge_IMG_2280.jpg

Then we continue more south to Fumba, there is a small port, we pick up our flippers according to size, I need to use the toilet, there is none, so I have to go around the corner (oh wait, there is no corner), so I just go behind a big tree, hm.... there are obviously others with a similar problem. I do find some massive shells there, they are all over the place, some are not damaged at all, beautiful. Then we are split into the different boats and we set off to sea. We are offered cold drinks once we get going - me and Kev go for the ginger beer and that was a good choice indeed. The sea is not very calm, some big waves here and there... and we do get splashed quite a bit, Kev finds that super fun and he laughs a lot.
Our first stop is among some mangrove trees in a lagoon, where we all hop out. We have a quick swim and as we board the boat again, more drinks to come. This time it's coconut milk served in the fresh coconuts. After we finish the drink, the guide makes a makeshift spoon our of the coconut peel for us to be able to scrape out the fresh flesh of the coconut. We have loads of coconuts on this journey...

Další zastávka je šnorchlování. Je to dobrý útes, ale moře je dost divoké, velké vlny a proudy, takže je to pěkná makárna to udýchat. Hezké korály, obrovští ježci, zahlédneme puffer fish a plno jiných barevných rybek. Keví nastupuje na loď jako první z nás, má toho asi dost, ale zvládl to dobře. Tam už se servírují nakrájené ananasy, melouny, takže jak tak znavení vylejzáme z vody u na nás čekají další dobroty.
Míříme na písečný miniostrůvek, je jako z pohádky. Cestou ještě servírují arašídy v čokoládě a sušený kokos, tedy tak jak ho známe my. Na písečném ostrůvku Keví šílí a běhá si tam na pásku písku jako blázen, je tam místo, kde se moře potkává v obou směrech.

The next stop is our snorkeling stop. It is a nice piece of reef, but the sea is a bit too rough, big waves and currents, so it is a bit of a work out to swim and breathe through the snorkels. Nice coral, huge urchins, we see a puffer fish and many other colored fish. Kev goes back on the boat a bit earlier than us, he's had enough, but he managed very well with his "reefnaut" mask. On the boat fresh pineapple and melon is served so there are more goodies awaiting us as we board the boat again. We head to a small strip of sand - a mini island, it's a postcard image. Nuts in chocolate and dried coconut is served on the way to the island. Kev goes a bit nuts on the sandy island, he runs all across, there is a spot where the sea meets from both sides, waves splashing into each other.

large_IMG_2288.jpglarge_IMG_2289.jpglarge_IMG_2290.jpglarge_IMG_2291.jpglarge_IMG_2297.jpglarge_IMG_2300.jpglarge_IMG_2301.jpglarge_IMG_2303.jpg

Pak se přesuneme na větší ostrůvek, kde na nás čeká oběd. Nejdříve servírují džus z ibišku a pak nám nabízí další drinky. S Kevinem zůstáváme věrní Ginger beer a táta si dává pivo. K obědu nám nachystali různé chody: rýži, brambory, sea bugs, tuňáka, nějakou další bílou rybu, kuře, kukuřici a různé omáčky včetně banana curry. Jako desert máme ovoce: jackfruit, mango, passion fruit, ananas, pomeranč, takové červené bobule a fíky...
Keví si na výletě našel 2 kámoše z Austrálie (žijící v Dubaji), jednomu je 6 a druhému asi tak 9. Společně prozkoumají pláž, hlavně honí a chytají kraby, prohlédnou jeskyně... pak s nimi jdu do nitra ostrova k obřím baobabům, kluci prolézají obří strom, je to až trochu strašidelné... Vince si mezitím odpočívá na pláži ve stínu palem.

large_C644494E9AD3D3D1CAE92C1B6B9EF2BB.jpglarge_C647DB34E6C7BECCB4AB82310F1C0FEB.jpglarge_C64AC0CEEF3B2CD5F50036303822519F.jpglarge_C64DD1E3A9B3FADFCADE23CE60D4718B.jpglarge_C6510CE2F7474FA7503D4F24255096AB.jpglarge_C654FF33D8BCC3C457B7BB7CF887101D.jpglarge_C658EABE06D180784485A24D7F9A6497.jpglarge_C65B663EF59B401ED5837910AFC5D89E.jpglarge_IMG_2334.jpglarge_IMG_2335.jpglarge_IMG_2337.jpglarge_IMG_2340.jpglarge_IMG_2341.jpglarge_IMG_2342.jpglarge_IMG_2343.jpg

Then we move on to a bigger island, where lunch awaits us. First we try Hibiscus juice and more drinks follow. Me and Kev stay devoted to the Ginger beer and Vince goes for the real beer. Lunch consists of lots of different dishes: rice, potatoes, sea bugs, tuna, some other white fish, chicken, cord, different kinds of sauces, banana curry. Dessert is a serving of all different kinds of exotic fruit: jackfruit, mango, passion fruit, pineapple, organges, some sort of red berries and figs... Kev made two new friends, they are from Australia (living in Dubai currently), one is 6 and the other like 9. Together they go and explore the beach, they chase little crabs, but find some bigger kinds too, explore a cave... then go for a walk to look at the giant baobabs inland, the boys climb all over the tree, it is almost a bit scary... Vince has a nice nap in the shade of the palm trees.

Na cestě zpět se nám omluví, že jsme neviděli žádné delfíny a taky že je moc velký vítr na to, abychom jeli na plachtu, trochu zakňouráme a tak rozhodnou, že poplachtíme na 3/4 plachty a to je jízda! Asi máme dobrou posádku, protože jsme jediní, kteří jedou na plachtu. Hází to s námi všelijak, jsou tací, kterým to nedělá úplně dobře a jsou tací, kteří jsou zcela mokří :)

large_Sailing.jpg

On our way back the crew apologizes that we didn't see any dolphins and also for the big wind, they say it would be hard to sail in this wind. All this makes all the passengers whine a bit. So the crew decides we could try the sales using just 3/4 of the sale and oh my gosh, what a ride. I guess our crew was pretty experienced, cause we seem to be the only ones sailing back. It throws the boat up high, which some find hard to handle and some get very wet :)

V přístavu na nás čeká řidič a odveze nás zpět do Pongwe. Cestou zpět pozoruji přírodu, snažím se odpoutat od všudypřítomné chudoby a koukám spíše na zeleň a krásy ostrova. Ostrov je posetý banánovníky, cukrovou třtinou a palmami. Díky vegetaci tu i přes chudobu do očí bijící nebyl nikdy hlad.
K večeři si dává Keví tradičně své špagety a Vince garlic bread. Já to celé doháním smrští vína. Za večer vypijeme 2,5 lahve vína, takže usínám jako miminko. A tentokrát mě žádná bushbabies nebudí :)

large_IMG_2348.jpglarge_IMG_2352.jpg

In the port our driver is waiting for us, he takes us back to Pongwe. On our way back I observe the green nature of the island, I try to block out the ever present poverty and enjoy the beauty of the island. Banana and sugar cane plantations cover the island, palm trees are also everywhere. This vegetation makes sure that despite the overall poverty people never suffered from hunger.
Kev has his favorite spaghetti dish for dinner, Vince just has garlic bread. I compensate food with wine. We drink like 2,5 bottles of wine tonight, so I fall asleep like a baby. And I do not get disturbed or woken up by any bush baby during the night.

Posted by McCaffreyD 02:57 Archived in Tanzania Comments (0)

(Entries 1 - 5 of 15) Page [1] 2 3 »